vlak do Pardubic jsme stihly, No,...možná kdybychom ho radši nestihly...jelikož na Kunětické hoře nás opravdu čekalo několik nemilých překvápek :) Budit povyk chozením bosá kolem vlakového nádraží v Pardubicích a dokonce i v obchodní pasáži může být vskutku zábavná věc. Narazily jsme na sebe v Orsay...:)
Neskutečně zničený nohy z nových neprošlapaných střevíčků...čekání před vstupem, zpoždění o nejméně 30min. telefonující pánové, kteří čekali na dalšího telefonujícího pána ve žlutém, který evidentně vytelefonoval jen to, že nás prostě nemá rád...prohlídka jako na hranicích v minulým režimu. Vedro k zalknutí. Arogantní chlapci. Opravdu arogantní. Prohlížení kabelek....copak jsme na fotbale pánové? Musíme do auta, zase zpět. Naštvanáá! Pokraj. Fakt. Pokraj!
začátek koncertu nám přinesl další překvápko v podobě královny všech víl. Jaká náhoda...Předvádějící se chlapík tomu dodal třešničku na dortu...v podobě málem rozmáčklé flašky, kterou mu u vstupu evidentně nevyhodili...hlavně, že je na světě hezky.
A nevěděla, jakou cestou se vydat...ale znamení jsou tady všude a efekt motýlího křídla fakt existuje, tudíž jsme cestu našly. Dokonce pod dohledem :) díky pánové...
tak čau.
Žádné komentáře:
Okomentovat