Doma jsem najednou jako cizí a u cizích jsem jako doma. Přitom nechci pryč. Nechci nikam. Jen tak být a snít a milovat, meditovat, jíst. Nic z toho mi teď nejde a rozhazuje mi to den i noc. Couvám zpátky. Mám ten pocit. Neustálý zbědovanosti nad světem, kterej je jak se patří v háji. Lituju lidi okolo, lituju sama sebe a je mi z toho na nic. Cesta. Vánoce daleko a Křídla vánoc jsem viděla. Brečela jsem na konci, protože ten song má tak něco v sobě, až mi to nejmenší nerv v těle rozechvívá. Brečim a brečim. Přitom bych tančila a jásala jak se mám dobře. Rozpor...nebo rozkol? Nebo rozkoš? Rozlousknout oříšek života, lásky a smrti. Osud je. Harom kerom. Dom Dom Dom Dom.
Tanc!
hele mamí! proč má ta paní kytky ve vlasech? proč je nebe modrý? a proč jste šli do bazénu? a proč toho nenechá?? a proč? a proč? a proooooč?
a proč to nepovoluje? proč je mi zle? proč jsem dospělá? proč proč proč?
Protože.
a teď už jdi spát.
Baobab.
