Dneska je to fakt tanec!

Den blbec. Od rána, kdy vstanete se nějak..."necítíte". Já to mám doslova, vůbec nevím, kde mám ruce, nohy, hlavu, srdce...nic. Prázdná schránka, která dělá nějaký pohyby, který má naučený...svět kolem tak nějak je, všichni nepříjemní, nedostupní, nic moc se nedaří, vlastně druhý lidi to taky tak mají...prej je dneska asi něco ve vzduchu, erupce na slunci, špatná konstelace a kdoví co ještě...JENŽE! pak přijde moment, kdy si řeknu A DOST! Pustím si tohle, usměju se a je líp! Je to totiž někde skrytý vě mě...běs. příšera. duch. Kterej se dá úplně v pohodě zvládnout lidi! TANČETE A ZPÍVEJTE A HRAJTE!

PROMĚNA. ZMĚNA. RITUÁL. PÍSNIČKA. je důležitý být tím, kdo nás činí šťastným!
tak hezkej den blbec!

Jedna z těch nocí...

a je to zase tady, nečekaně - jak jinak :) vítám tě, milá a skvělá a úžasná příšero, noční běse! Je to jedna z těch nocí, kdy prostě tuším, že to přijde, pak je to všechno dobrý a jakmile se člověk snaží usnout, JE TO TADY! Přečkávám ty stavy podobně jako Helenka v podivné poloze skrčence na gauči v obýváku. Člověk prostě jen čeká, než to přejde, mezitím si stihne projít všechny formy a následné řešení situací, co by kdyby...a najednou jsou čtyři ráno. Stav pořád stejný, člověk potřebuje usnout a ono to nejde nějak. Vůbec. Nic. Tak já nevím už co s tebou! Asi si tě pojmenuju nebo já nevím, ochočím a budeš mi sloužit a né, že já budu ten otrok! Jakmile zavřu oči, je to špatný. Všechno, fuj. Jenže já potřebuju spát! Nejde zpívat, nejde tančit, nejde chodit, nejde se modlit, nejde pít, nejde jíst...tak jen tak BLOUMÁM. sem...a tam...dokola. čekám. na světlo. na úlevu. na usnutí.

V HLAVĚ JE VŠECHNO JEN NE TMA.

jsem naprosto a úplně vyčerpaná, pálí mě oči a namůžu je zavřít, protože se pak bojím, co se stane.

ať žijí duchové.