Hledám, nenacházím. Bloumám, pořád sem a tam. "Dneska se mi stala výborná věc" -> bychom si měli každý večer říct...pro mě dneska, je to tahle chvíle, kdy sedím ve své posteli s notebookem na klíně a mám pocit, jakože jsem dospělá a děsně pracuju :) v uších mi zní soundtrack z Song one, a je mi fajn. nachvíli...než to zase přejde a já si vzpomenu, kde jsem a co tu dělám. a hlavně, že bych měla jít spát. že nevypadám tak, jak si myslím, že vypadám, že se přes noc zase nepromněním v tu krásnou princeznu a všichni mě budou jen obdivovat a chválit, že najednou jen tak z ničeho nic nebudu stavět dům se svým vysněným mužem a s dítkem v bříšku si budu říkat "ach, jaké já mám štěstí". Vypsat se z momentální euforie, dostat se do spánkové roviny, lehnout si a usnout. to je můj úkol. jo. chichi. život plyne a já nevím jak ho uchopit, kam směřovat, kam patřit, co dělat a jak se chovat, co říkat, kam jít. ale Ty mi zase pomůžeš žejo? jo, fajn, dobře! už jdu! Dobrou
