Kladno

V životě se občas dějou fakt zvláštní nebo divný a někdy fakt totáálně absurdní věci. Člověk na něco dlouho čeká a pak najednou přijde smršť pozitivních věcí a situací…něco takovýho se asi děje mně, život mi teď ukazuje, že mince má vždycky dvě strany, že něco na tom jing a jang bude a že bych měla konečně přestat přemýšlet.

Konec filosofické chvilky….bylo to asi takhle…..

Neděle…překvápko v podobě lístku do divadla na Cimrmany a následné nezopakování si otázek na další den. Pondělí…přijímačky nedopadly. Říkala jsem si….musí to být. Celý dny ukrutný vedro. Telefonát s tátou. Odškrtnuto. Pátek…totální chaos. Metro uzavřeno, hledám a bloudím někde po Náměstí republiky. V Praze samý cizinci….! (normálně je mám ráda, ale dneska ne) uuuf! Tak jsem to našla…mám čas. Ve vlaku: jéé, slečno! Víte, že budete muset čekat 40 minut?? Prosíím?! Ale já nejedu do Kralup! Ale máte to na jízdence…aha, ale já potřebuju vystoupit na Kladně, říkala jsem té paní Kladno! No, tak ona to asi spletla…dneska všichni blbnou….tak hlavně, že to zastavuje na Kladně.

Joo, jasně, že máme místo! K nebo A? Jojoo tak tady je to číslo….a ať dá vědět....

 

Dala vědět.